Rostliny Osoblažska

Jedná se o poměrně intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, což se odráží i v přízvisku "Slezská Haná". Mísí se zde prvky teplomilnější květeny v návaznosti na oblast Slezské nížiny (polonské prvky) s prvky chladnější oblasti hercynské ("za kopcem" jsou Jeseníky). Svůj vliv zde jistě hraje i modelace terénu, na které se podílel i pevninský ledovec.
Je zde poměrně pestrá krajina, ve které spíš než lány polí (na kterých se kromě obilovin pěstuje stále poměrně hojně řepa cukrovka, nezřídka také brambory či řepka, případně i mák a pohanka) zaujme množství remízků, louky, pastviny i lesy.

Podle fytogeografického členění (Skalický 1988) spadá oblast do fytochorionu (74a) Vidnavsko-osoblažská pahorkatina.

Osoblažské lesy náleží do dvou přírodních lesních oblastí (PLO) na východě je to PLO 32 Slezská nížina, na západě PLO 28 Předhoří Nízkého Jeseníku.

Díky nepříznivým vlivům ze zdejší květeny sice vymizelo spousta zajímavých druhů (počínaje koukolem, přes radyk prutnatý po mečík střechovitý), přesto zde i v současné době můžeme najít množství jiných výjimečných rostlin, včetně chráněných a ohrožených druhů. Za pozornost jistě stojí např. kosatec sibiřský, pomněnka různobarvá či množství orchidejí, jako např. prstnatec bezový, okrotice dlouholistá, vemeník dvoulistý a další.

Zuzana Mruzíková
osoblazsko.cz
kosatec sibiřský
vemeník dvoulistý
sasanka pryskyřníkovitá
zevar vzpřímený
lilie zlatohlavá
jaterník podléška
vstavač mužský znamenaný
prstnatec bezový
prstnatec bezový
jarmanka větší
zběhoveclesní
kyprej yzopolistý
ostrožka stračka
devětsil lékařský
kostival hlíznatý
oman vrbolistý
hvozdík kropenatý
pavinec horský
srpice barvířská
zapalice žluťuchovitá
černýš hajní
jetel rolní
zdravínek jarní
náprstník velkokvětý
samorostlík klasnatý
zeměžluč okolíkatá
mochna přímá
ostřice česká
netýkavka nedůtklivá
netýkavka malokvětá
chrpa latnatá (porýnská)
prstnatec májový
lomikámen trojprstý
DALŠÍ INFORMACE: Osoblažsko